Články / Recenze

Virtuální šum Death Grips

Virtuální šum Death Grips

prof. Neutrino | Články / Recenze | 13.11.2016

OHODNOŤTE DESKU

Kontroverzní rozvědka alternativně hiphopových buřičů z kalifornského Sacramenta předvedla před nedávnem vyprodané MeetFactory svou pověstnou a nekompromisní energickou hudbu v živém provedení a uvedla tak své nové album. Jaké je při domácím poslechu?

Pozornějším posluchačům jsou jistě dobře známé jejich electro hardcore ataky agresivního soundu na albu No Love Deep Web, kterým na sebe v roce 2012 strhli pozornost hudební veřejnosti, zrovna tak jako obscénně laděným obalem. Následoval neméně radikální opus Government Plates, jenž zaujal především multimediálním ztvárněním v podobě série 3D klipů. Posléze se Death Grips přihlásili s albem Niggas on the Moon, na kterém pracovali s vokálem královny severských mýtů a nových technologických vymožností – Björk. Kdo zná výsledek, byl jistě překvapen, že na albu její hlas téměř nerozeznáte od hudebního backgroundu. Těžko říct, zda šlo o desakralizaci hudební ikony či prostý vtípek, ale od Death Grips, jak známo, můžeme očekávat téměř cokoliv.

Jejich posledním hudebních počinem je letošní Bottomless Pit, který nasazuje ostré tempo hned zkraje úvodním trackem Giving Bad People Good Ideas a příliš ho neopouští ani v průběhu dalších skladeb. Celá album je i tentokrát zvukově nekompromisní a Death Grips se usadili v teritoriu elektronických experimentů „pokřiveného“ dubstepu, trapu nebo grimeu. I texty zůstaly břitké a drtí obsesivně-obsedantní představivostí měšťáckou selanku. Death Grips stále patří k tomu nejextrémnějšímu, co současná hiphopová scéna nabízí, a v klidu je můžeme zařadit po bok současných ikon žánru, jako jsou Dälek či H99O9.


Trio hudebních trollů - MC Ride, Zach Hill a Andy Morin - už několikrát ohlásilo konec své hudební kariéry, aby záhy navázalo ještě radikálnějším opusem. Od začátku využívají dezinformačních kampaní a vytvářejí kolem sebe mnohé konspirace, které následně mění ve „virtuální šum“, zřejmě inspirováni současnou politickou propagandou, která probíhá v podobě informačních válek. Proto není nikdy jasné, zda jejich tour je jen další hoaxem nebo skutečností, která nabude reálných rozměrů, a zda se mezitím opět nerozpadnou.

Info

Death Grips – Botomless Pit (Harvest, 2016)
www.thirdworlds.net

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo si tak dnes vzpomene? (Hvězdy v polostínu)

Jiří V. Matýsek 20.12.2024

Do světa písničkářů se noří nová publikace novináře, muzikanta a pečlivého lovce příběhů písní Michala Bystrova Hvězdy v polostínu. Nabízí stovku portrétů písničkářů ze šedesátých let.

Všetci žijeme s vedomím, že jedného dňa zmizneme (Parannoul)

Matej Žofčín 18.12.2024

Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.

Cesta do hlubin sebevrahovy duše (Ti, kteří se rozhodli)

Martin Zoul 17.12.2024

Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.

Námorníkov sen (Il Sogno del Marinaio)

Jakub Veselý 10.12.2024

Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.

Boj s vlastní nejistotou (STRFKR)

Filip Peloušek 05.12.2024

Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.

Nic není natolik rozbité, aby to nešlo opravit (Mark Lanegan)

Kristina Kratochvilová 25.11.2024

Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.

Křehkost ve zkaženém světě (Anora)

Šimon Žáček 24.11.2024

Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.

Úprimná láska k hudbe (Alfie Templeman)

Jakub Veselý 21.11.2024

Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.

Spojit žánry a vysvobodit z melancholie (Jiný metro)

Magdalena Fendrychová 11.11.2024

Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.

Pořád překvapivý soundscape (The Necks)

Žofie Křížková 05.11.2024

Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace