woko | Články / Recenze | 21.09.2016
Explosions in the Sky vzali to, co uměli, a vyhodili to z okna. Porušit prověřený recept desetiminutových stopáží a katarzních přechodů z ticha do exploze zvuků je na tenkém postrockovém ledě odvážné. Poslouchat The Wilderness je jako poslouchat soundtrack k devíti různým kratkometrážním snímkům. O crescenda a vyvrcholení není nouze, ale člověk je musí hledat. Je to jako poslouchat šeptání. Deska vyžaduje mnohem více posluchačovy pozornosti, díky čemuž lze ale ve skladbách nalézt textury a tóny, kterých byste si nevšimli.
Na druhou stranu - pokud se na poslech člověk nesoustředí, deska kolem něj propluje jako nic. Explosions in the Sky si nechávají jediný ostrý náboj až do poloviny, kdy začne hrát singlová Disintegration Anxiety. V porovnání s monumentálními nahrávkami dob dávno minulých zní skoro až stydlivě, ale ve společnosti zbylého obsahu The Wilderness jde o kopanec. Je to song na uklidnění těch, kteří se jali lámat hůl nad jedním z posledních postrockových přeživších. Předcházející Logic of a Dream se sice v polovině přehoupne do noisového hluku, ale hned se zase vrátí do klidnějších ploch. A zbytek skladeb se nese v podobně ukňouraném duchu jako první půlka alba.
Pět let mezi deskami vyplnila kapela třemi soundtracky a The Wilderness je stejnými postupy prolezlá. Chybí jí výraz nebo náboj, který by dokázal zvednout ze židle, bez doprovodného obrazu k hudbě je na posluchači, aby se sám více zapojil. Jenže většina desky se nehodí na nic víc, než na sezení na louce. Sedíte rádi na louce?
Explosions in the Sky – The Wilderness (Temporary Residence, 2016)
www.explosionsinthesky.com
Live: Explosions in the Sky (us)
18. 10. 2016 19:00
Roxy, Praha
Vstupné: 450,- v předprodeji
Kristina Kratochvilová 24.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
