mArcElkrIz | Články / Recenze | 25.11.2012
Použít cokoli k vyjádření atmosféry. Atmosféra nade vše. Zvukem zhmotnělý pocit. Pocit. Atmosféra. Tajemství vtažení, lapení… Zornova tvorba je komplex, v němž každé album je jen drobným, ale naprosto nezbytným dílkem ve stále rostoucím velkolepém artefaktu. Můžete slyšet kterékoli jeho album a vždy to bude obrovské dobrodružství. Tvrdá srážka s originálním a nespoutaným talentem. Tentokrát přichází s poctou Rimbaudovi, jednomu ze zásadních spiklenců slasti, jenž se zmítal v plamenech tak spalujících a nehasnoucích, že by bylo překvapivější, kdyby s podobným projektem Zorn nepřišel.
Album se skládá ze čtyř samostatných kompozic, z nichž první (Bateau Ivre) a třetí (Illuminations) jsou ryze akustické. Bateau Ivre nás uvítá do světa, kde jako by se čistá touha po svobodě vyjádření a kráse slova (klavírní party) střetávala s elánem (flétnou) a bohémskou naivitou. Do toho všeho stále více proniká otvírání jakési podivné brány, dvířek pod schodištěm s vrzajícími panty v podobě uhrančivých houslových motivů. Postupně dostává vykreslení Rimbaudovy duše a těla stále jasnější obrysy. A přichází čas setkat se s vrcholným dílem. Season In Hell je opus magnum, a to jak v mozaice francouzského proklatce, tak v Zornově světě tohoto díla. Názorná exkurze do mělčin i propadlišť šílenství. Vrstvené kvílení, šumy, skřípění zubů a chřestění kosterních schránek, slastný řev, dunění z hlubin země, pukající myšlenky a tříštěné lahve. Protentokrát Zorn opustil jakékoli náznaky melodií, vše je poskládáno z elektronických fragmentů přeskupovaných tónů a chemických zvukových koláží. Vše je poskládáno tak, že ani na okamžik neztrácíte pozornost. Zapadá to – atom po atomu. Nádech a pád vstříc otevřenému chřtánu.
Season In Hell je naprostým vrcholem alba, kde je celá jeho elektrizující síla ještě znásobena vložením mezi dvě čistě akustické kompozice. Po tomto orgasmickém vrcholu přichází nejrytmičtější a zřejmě nejpřehlednější část alba, Illuminations. Činely a kontrabas společně s klavírem ženou vše ke zběsilému konci – již jasně nalinkovanému, přesto nervně pokřivenému, absintově čirému a bleskovému. Konec. Tečka. Je tu ještě čtvrtá, závěrečná část, která je oživlou vzpomínkou, dokonalou dohrou, mysteriózním, několikanásobně se vracejícím echem. Conneries je poskládána z Rimbaudových textů, které jsou do mračen vynášeny, probodávány a nabíjeny Zornovými improvizacemi na nejrůznější nástroje a stroje.
Tohle album si rozhodně nepouštějte při práci s drtičem větví, ve šťastných okamžicích ani při náběru náhodných stopařů. Je to sezóna v pekle a jeden z temných vrcholů ve stále vzrůstajícím Zornově monumentu.
John Zorn – Rimbaud (Tzadik Records, 2012)
www.myspace.com/johnzorn
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.