Aesop Rock aneb Jak správně provést mumifikaci kočky

Ian Bavitz vydal po pěti letech nové album. A těch pět let je na nahrávce znát. Smrt nejlepšího kamaráda Camu Taa, rozloučení se zaniknuvším labelem Def Jux i konec manželství. Přes složité životní období se podílel na několika projektech: produkoval třetí album dvojice Felt (Slug a Murs) a se starými kumpány Rob Sonicem a DJ Big Wizem dali dohromady album Hail Mary Mallon (inspirované postavou známé přenašečky tyfu ze začátku dvacátého století). Novinkou je, že Skelethon je první album, které si Aesop Rock produkoval sám. Podle jeho slov za tím nestojí neshody s Blockheadem, ale jen příliš komplikovaná spolupráce na trase New York - San Francisco.

Pro nahrávku je zásadní Aesopův velký osobní vklad, který se projevuje především v textech. Ty působí naléhavě a sarkasmus, křížený s mnohdy až existenciální výpovědí, vytváří pole pro slovní hříčky, které vyvolávají místo úsměvu škleb. Texty mají příliš velký nadhled, než aby působily smutně či zoufale, ale optimistu z vás neudělají ani omylem. Styl psaní má občas blíže k próze než k rapovým textům (ZZZ Top) a v Ruby 81 Aesop Rock ukazuje, jak dokáže vystavět text, když popisuje scénu, která působí jako záběr kamery na rodinu sledující ohňostroj v momentě, kdy v zahradním bazénu tone jejich dcerka.

Jindy Bavitz nechá, aby se projevil jeho zvláštní smysl pro humor. A tak se v tracku Grace malý chlapec modlí (nejspíše odkaz k dětství), aby Bůh vyhubil všechnu zeleninu, a v Homemade Mummy popisuje, jak správně provést domácí mumifikaci kočky. Různost témat prozrazuje, že se nedrží jednotného konceptu a jedinou patrnou úběžnicí je: toto je Ian Bavitz ve svých šestatřiceti letech.

Album je plné aluzí, které mají pro celkový smysl tracku někdy větší a někdy menší roli, ale každá poskytuje zajímavou možnost k interpretaci. Abych byl přesnější: ony nejen poskytují možnost, ale k interpretaci přímo nutí, jelikož jinak zůstane většina obsahu skryta. Aesop Rock se nesnaží o jasnost, ale korzuje po tenké hranici smyslu a posluchače nechá k této hraně přicházet, vzdalovat se, ale nikdy mu nedá pocit, že ji drží pevně v rukou. Tato mnohovrstevnatost nemá daleko k šifře a činí opakovaný poslech nezbytným.

Flow (typická vysokou kadencí slov a občas protáhlými koncovkami na konci verše), kterou rapuje, spolu se specifickou barvou hlasu vytváří projev, na který je posluchač zvyklý ze všech předcházejících alb. Hudba dotváří text a stejně jako on je charakteristická jistou naléhavostí. Nemá klidná místa, která by dala posluchači vydechnout, a je šitá na míru jednotlivým textům, graduje spolu s nimi a vytváří komponovaný celek.

Zvučné bubny udávají rytmus tvrdým synťákům, ale i ty občas poleví a uvolní prostor kytarovým riffům. Na desce tak hostují jeho přátelé, jmenovitě Allyson Baker (bývalá manželka), Nicky Fleming-Yaryan a Hanni El Khatib. Základními prvky melodie však zůstávají samply. Jejich použití se odvíjí od progresu, který mají beaty. Někdy je sampl užit jako hlavní motiv, jindy má jen epizodní roli a víckrát jej neuslyšíte.

Celkově působí deska zase o něco vyzrálejším dojmem. Za to si však vybírá daň, protože vyžaduje trpělivé posluchače. V rámci vývoje se Aesop Rock drží linie nastolené minulými alby, ale zároveň plně reflektuje nedávné životní zážitky, které onu nastolenou linii zakřivují do temnějších míst. Skelethon je album, které vyžaduje svůj čas, aby se vám vrylo pod kůži, a za to se umí bohatě odměnit.