Viktor Palák | Články / Recenze | 12.09.2016
Debutové album italského skladatele filmové hudby Teha Tearda a německého bonvivána a zpěváka Einstürzende Neubauten Blixy Bargelda se jmenovalo Still Smiling, o kousek mladší EP zase zdobil růžový obal a nápis Spring. Barevné odstíny za těch pár let potemněly, smích oba hudebníky a – jak často zdůrazňují – přátele přešel. Je podzim a jejich druhá společná deska výstižně promlouvá už svým názvem – Nerissimo je italským slovem pro černočernou čerň.
Anglicky zpívaná verze titulní skladby album zahajuje a už v ní Bargeld naplno přiznává barvu a přes vyjádření víry, že na konci tunelu přece jen čeká světlo, zde melancholie nepokrytě přerůstá ve smutek. Tam, kde na debutu oba muzikanti zpřítomňovali osamělost chodeb luxusních hotelů, se nyní rozprostírá prázdnota duše, spokojeně se pinožící axolotl vyrostl v obludu. Je to právě skladba The Beast, v níž tato poloha vyznívá nejdůrazněji. Bargeld se zde dovolává Boha i statistik, tam, kde se dříve rochnil v požitkářství, zaznívá nyní nejistota, ale též „jazyky, jimž nerozumí“. Od muzikanta, pro jehož tvorbu bylo právě laškování s různými jazyky jedním z poznávacích znamení, je to nečekané přiznání.
Co naopak zůstalo na svém místě, je Bargeldovo labužnické převalování každého slova; v jeho zpěvu zůstává přese všechnu zádumčivost nepopiratelná rozhodnost. Okamžitě uhrančivé jsou i Teardovy hravé i precizní nástrojové party, táhlé elegantní smyčce doprovází tentokrát i basový klarinet, který paletu osvěžuje o další odstín černé. A pokud se na debutu Bargeld s italštinou vyrovnával s přiznanou rozšafností, tohle album završující italská verze Nerissima je ponuřejší než cokoliv, co jí předchází.
Není důvod polemizovat s tím, že Teardo a Bargeld, který dříve podobně spolupracoval i s Alvou Notem, nenuceně našli svůj zvuk a porozumění, zároveň ale zjevně nepřestali zkoumat jejich mantinely. Do nich vždy směstnávali požitkářství i občasná šprťouchlata, která však nyní ustoupila do pozadí. Když se tak na scénu dostane Ulgæ zajatá v Petriho misce, rozprostře se nahrávkou nálada jako z pomyslného remaku Solaris, jehož hrdiny jsou mikroskopická stvoření. Je v tom něco nepokrytě naivního, ale i vesmírně znepokojivého. Zvlášť když je skladba jaksi nedořečená a stejně rázně oba hudebníci utnou i The Beast. Podobně znenadání končí opravdové války, víme díky Der 1. Weltkrieg (Percussion Version) z poslední desky Einstürzende Neubauten.
Společné divadlo dvou výrazných hudebníků je o kus komornější než minule, okolo deseti mikrodramat ale povlává závoj něčeho velkého. Album si uchovalo typickou vznešenost, sebefešáčtější elegance však nedokáže zakrýt lidské jádro. „Naděje by měla být mezi kontrolovanými látkami,“ zpívá Bargeld a dávkuje ji pomálu. Nic to ale nemění na tom, že opět dokáže v dokonalém souznění s Teardovou instrumentací otevírat oči. Jen ty mají tentokrát černé i bělmo.
Teho Teardo & Blixa Bargeld - Nerissimo (Specula, 2016)
www.tehoteardo.com
www.neubauten.org/en/blixa-bargeld
www.itunes.apple.com/us/album/nerissimo/id1085081591
Live: Blixa Bargeld a Teho Teardo (de/it)
18.09.2016 19:30 | Palác Akropolis, Praha
www.facebook.com/events/1582796442019035
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.
Šimon Žáček 28.10.2024
Druhá série Rodu draka se tak moc věnuje intimním chvílím rodinných členů, až zapomíná na zásadní konflikt. Anebo je to záměr?
Lea Valentová 25.10.2024
Dômyselnú dramaturgickú pavučinu tak organizačný tím pretkal napríklad lokálnymi mýtmi aj ladením nástrojov z mimoeurópskych lokalít.
Michal Berec 05.10.2024
Nosným kameňom je hypnotická repetitívnosť motívov, improvizácia na pomedzí apalačského folku a jazzu, ktorá sa ale môže postupne začať zlievať.
Richard Michalik 31.08.2024
Opäť cez vydavateľstvo Constellation (Godspeed You! Black Emperor, Jerusalem in My Heart) a opäť s rovnakým producentom (Zach Scholes).
Jakub Veselý 30.08.2024
Názov Doomer Music je na mieste a album nám prináša pohľad do sveta, v ktorom sú ľudské emócie potlačené, kde môžeme vidieť len drsnú schránku panelových domov.
David Stoklas 27.08.2024
Final Summer je deska, ze které čiší životní síla a touha něco dělat. A dělat to navzdory příkořím.