mArcElkrIz | Články / Recenze | 11.12.2012
Slza kane pomaličku, stéká po tváři a náhle se střetne se sluneční září. Zlom, jas a třpyt. Tak se náhle prvotní, spíše tušený pocit nostalgie překlene v podivně magický okamžik. Stesk přechází v hřejivé chvění v hrudi, v lehký úsměv. V pocit, jako bych se vznášel několik centimetrů nad zemí. Nad zemí, v níž tlejí kosti blízkého přítele. Nad zemí drsnou a chladnou.
Jasně, tahle slova zní jako snůška příšerných frází, jako kýčovitá skica. Jenže zkuste si pustit album Mr. M nashvillského spolku Lambchop a uvidíte, že se po chvilce octnete na stejné vlně.
Hluboký, přesně frázující hlas Kurta Wagnera (toho podivínského strýčka od vedle s bejzbolkou těsně nad brýlemi) si vás dovolí spoutat a na okamžik uvrhnout do světa otevřených ran, nedobrých okamžiků a věčných začátků. Ale spíše než o lament jde o nadhled a občas i o štiplavý úšklebek. Místo folk-rockových struktur s elektrickým duchem alternativní country předchozích alb je album plné křehkých písní s až soundtrackově dramatizujícími aranžmá. Částečně výsledek střetu country s orchestry poloviny šedesátek, částečně skladatelská práce podle Burta Bacharacha, částečně šeptání osamoceného chlápka s kytarou do zapadajícího slunce. To vše kompaktně a ku prospěchu věci.
Tu vyplouvá na povrch ze stěny zvuků lupající basa, tu předivo flétny, tu kytarový motiv. Žádné střemhlavé vpády a excentrické výstřelky, žádný vybočující či hitově zavánějící song, žádná osudová sóla. Stmelené kompaktní dílo. Skvostné (a skvostně podané) písničkářství s ladně vystavěnou jednotnou atmosférou. Deska plná pokory a dobrého světla na cestu pro Vica Chesnutta. Vlastně jen takové obyčejné, poctivé a upřímné písně strejdy od vedle.
Jestli vás tahle vlna bere, necháte se unášet po celou dobu. A klidně opakovaně. A jestli na vás bude vlna otevřeného srdce slabá, budete se od půlky topit nebo brodit na mělčině. Každopádně se vyplatí ji zkusit...
Lambchop – Mr. M (City Slang Records, 2012)
www.lambchop.net
Matej Žofčín 18.12.2024
Keď internet objavil na Bandcampe jeho album To See the Next Part of the Dream, ľudia o ňom na stránkach ako Rate Your Music a Reddit nevedeli prestať rozprávať.
Martin Zoul 17.12.2024
Jsou tabu a tabu. Některá se zhroutí při sebedrobnějším otočení dějinného soukolí, jiná působí dojmem monolitu, do kterého byly při vzniku člověka vyryty základní zákony lidství.
Jakub Veselý 10.12.2024
Portfólio koluje pomedzi rockovými pasážami, jazzovými improvizáciami, punkovým rázom a avantgardným experimentálnym prístupom k hudbe.
Filip Peloušek 05.12.2024
Povznášející, psychedelií a euforií prosáklá hudba doplněná o do výšky vyhnaný zpěv Joshuy Hodgese v protikladu s texty plnými pochybností.
Kristina Kratochvilová 25.11.2024
Představu pozlátka tvrdě zadupává do země špinavá realita plná absťáku, démonů, lítosti a vyhasínajících životů Laneganových blízkých.
Šimon Žáček 24.11.2024
Zdánlivě banální příběh Anory skrývá krásy i ošklivosti chybujících lidí ve stále více matoucím světě.
Jakub Veselý 21.11.2024
Inšpiráciami sa Templeman netají, na R&B a soulových prvkoch sa podpísala hudba Stevieho Wondera a Princea, indie rock s jemnou psychedéliou pripomínajú Tame Impala alebo MGMT.
Magdalena Fendrychová 11.11.2024
Texty se nezabývají současnými společenskými problémy nebo zásadními citovými zvraty, spíš popisují každodenní situace a fantazie.
Žofie Křížková 05.11.2024
Dvaačtyřicetiminutová stopáž zahrnuje jediný track a ten nabízí ponor do hluboce meditativní lázně neopakovatelných nuancí. Za týden v Praze.
Sára Prostějovská 28.10.2024
Synthpopové Forgive Too Slow vypráví deset krátkých příběhů lásky, jíž autorka v každém z nich nahlíží jinýma očima.